Na nové příležitosti můžeme přicházet různými způsoby. Následně si je vizualizujeme pomocí metody Opportunity Solution Tree (viz. obrázek níže). Naším cílem při výběru příležitostí nemá být to, že budeme řešit každou jednu z nich. Naopak, máme se zaměřit jen na ty, které podporují náš produktový cíl. Díky tomu podpoříme byznys i potřeby zákazníka. To, jaké příležitosti bychom se měli věnovat nejdříve, podléhá hlubší analýze, při které se musíme snažit zjistit, která příležitost nejvíce ovlivní produktový cíl. Právě tomu se budeme věnovat v tomto článku.
Kterou příležitost zvolit?
Důležité je vyřešit nejprve jednu příležitost, teprve potom se posunout k další – neřešit jich hned několik najednou. Díky tomu může produktové trio vyzkoušet několik řešení a dobře se rozhodnout.
Nejprve je nutné porovnat nejvýše položené příležitosti mezi sebou (vždy jen v rámci stejné úrovně hierarchické struktury). Nejlepší je použít tyto čtyři faktory:
- Měření příležitosti → kolik zákazníků je ovlivněno a jak často? Cílem není úplně detailní srovnávání, ale spíše zjištění, která ze sourozeneckých příležitostí ovlivňuje nejčastěji co nejvíce zákazníků.
- Faktory trhu → jak daná příležitost ovlivňuje naše postavení na trhu? Některé z nich mohou být běžným základem (alespoň z pohledu zákazníka), zatímco jiné nám poskytnou strategickou výhodu. Ani jedno není rozhodující faktor, záleží to na našem postavení na trhu a preferencích. V této části je nutné posoudit i vnější faktory, které by danou příležitost mohly ovlivnit.
- Faktory organizace → jak daná příležitost ovlivňuje naši společnost či tým? Cílem je vybrat takové příležitosti, které podporují naši vizi, misi a strategické cíle před těmi, co to nedělají (nechceme podporovat interní konflikty). To platí i na všechny níže položené či menší části organizace. Zároveň je dobré posoudit i to, jaké specifické výhody naší organizace či týmu nám mohou v konkrétní příležitosti pomoci (například oproti konkurenci).
- Faktory zákazníků -> jak je dána příležitost důležitá pro naše zákazníky? Některé příležitosti jsou pro zákazníky důležitější než jiné. Cílem je vybrat takovou, která je pro zákazníky velmi důležitá, ale zároveň nejsou spokojeni se současným řešením.
Po výběru jedné z příležitostí můžeme kompletně ignorovat ty další a jejich celé níže postavené struktury. Naopak se zaměříme na podpříležitost, která následuje jako další v řadě. Takto budeme postupovat, dokud se nedostaneme na nejníže položenou podpříležitost v celé struktuře, za kterou už následují jen řešení. Toto rozhodování by mělo být vždy podloženo daty, ale stále bude subjektivní – je proto na týmu, aby společnou prací vybral tu správnou příležitost.
Je však důležité neztratit se v hledání dat pro každou příležitost a snažit se o dokonalost – jen tak, že učiníme rozhodnutí a zjistíme jejich následky, se budeme moci posunout dál. Jeff Bezos například rozděluje rozhodnutí na dvě úrovně. Rozhodnutí prvního stupně je obtížné zvrátit a měli bychom být při jejich provádění opatrní. Rozhodnutí druhého stupně je naopak snadné zvrátit, proto bychom neměli čekat na dokonalá data. Při výběru příležitostí se jedná vždy o rozhodnutí druhého stupně (pokud jsme si je správně určili) – strávíme na nich maximálně několik dní či týdnů, ne měsíců a let. Zjednodušeně se ponořujeme více do procesu continuous discovery. A když zjistíme, že jsme udělali chybu nebo nám daná příležitost z určitého důvodu nevyhovuje, můžeme se jednoduše rozhodnout pro jinou.
Nejčastější chyby při výběru příležitostí
- odsouvání rozhodnutí, dokud nebudeme mít více dat,
- přílišné spoléhání se na některé faktory na úkor jiných (například spoléhání se jen na faktory zákazníků, ale ignorování firemních faktorů),
- práce zpětně směrem od očekávaného závěru (není vhodné mít v mysli již předpokládaný závěr, jak to celé dopadne, protože to nám uzavírá mysl a my přehlížíme jiné možné cesty).
Po tomto procesu následuje tvorba řešení a jejich testování. Na to se detailně podíváme v jednom z našich následujících článků.
Zdroje
- Teresa Torres – Continuous Discovery Habits