
Měníme všechno, kromě toho nejdůležitějšího
Nové logo? Nové barvy? Nový web? No a? No vlastně všechno. Tedy skoro.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) buduje klientskou zónu Jenda, která má digitalizovat komunikaci mezi občany a úřady práce. Aplikace už teď umožňuje online vyřídit vybrané životní situace — třeba žádost o Superdávku, rodičovský příspěvek nebo příspěvek v nezaměstnanosti. Otestovali jsme ji s několika cílovými skupinami — skupinami, které standardní panely výzkumných agentur nenabízejí.

1.
MPSV chtělo do vývoje Jendy zavést průběžné testování použitelnosti — takové, jaké je běžné v komerčním sektoru. Testování mělo Jendu udržet srozumitelného i pro lidi, kteří nejsou na digitální technologie zvyklí nebo s nimi mají jen málo zkušeností.
Cílem bylo najít a odstranit místa v rozhraní, která by takové uživatele mohla odradit nebo jim používání znemožnit úplně. Jenda přitom obsluhuje skupiny s velmi odlišnými potřebami.
Je rozdíl, když o rodičovský příspěvek žádá třicátník, který s technologiemi vyrůstal, a když o příspěvek na bydlení žádá důchodce, kterému jsou digitální nástroje přirozeně vzdálenější. Aplikace musela fungovat pro oba.
2.
Klíčovými cílovými skupinami byli například důchodci, lidé se zdravotním postižením, nebo matky a otcové samoživitelé. Právě jejich nábor byl největší překážkou projektu. Standardní panely výzkumných agentur takhle specifickou cílovou skupinu nenabízejí. Bez ní se ale testování se skutečnými uživateli poctivě provést nedá.
U samoživitelů byl zase problém jiný – byli sice dostupnější přes online kanály, ale péče o malé děti jim měnila plány ze dne na den.
3.
Pro všechny skupiny jsme postavili odlišnou náborovou strategii. U důchodců jsme spolupracovali s lokálními komunitními centry a organizacemi pro seniory. Ty byly ochotné šířit náborové letáky přizpůsobené téhle cílové skupině. Metodu kontaktu jsme zvolili co nejjednodušší, abychom nekladli zbytečné nároky. To ale znamenalo víc práce při zpětném kontaktování, kdy bylo potřeba od zájemce doplnit podrobnější údaje pro evidenci a validaci.
Samoživitele jsme naopak oslovovali přes online platformy a sociální sítě, kde se tahle skupina přirozeně pohybuje, stejně tak například OSVČ i těhotné ženy.
Samotné testování provádíme jako moderovaný test použitelnosti přímo v aplikaci. Respondenti dostávají reálné úkoly, třeba simulaci podání žádosti o příspěvek na bydlení. Zástupci UX oddělení MPSV spolu s vývojáři mohou sledovat, kde se v navigaci a obsahu respondenti ztrácejí. Každé sezení je nahrávané, vyhodnocené a zjištění předána týmu, který na Jendovi pracuje.
Testování již odhalilo problémy v několika oblastech, například špatné pochopení pobírání mateřské, potíže s použitelností aktivních prvků na stránce a jejich špatnou viditelnost, nebo příliš právnické znění některých textací.
Zjištění se kontinuálně promítají do úprav aplikace ještě před vydáním nové verze do provozu. MPSV si zároveň ověřilo, že testování se staršími lidmi a samoživiteli vyžaduje jiný přístup k náboru než běžný výzkumný panel.

Jeden článek nikdy nestačí. Vybrali jsme další, které vás posunou zase o kus dál.

Nové logo? Nové barvy? Nový web? No a? No vlastně všechno. Tedy skoro.

Více než 80 % firemních AI projektů selže. Ne kvůli špatnému kódu, ale kvůli chybějícímu propojení s reálným byznysem. Jen 15 % firem má infrastrukturu skutečně připravenou na AI. Auredo vzniklo z tří let budování AI řešení v rámci našeho R&D. Viděli jsme, jak firmy znovu a znovu narážejí na stejné problémy: roztříštěná data, veřejná AI bez firemního kontextu, odcházející know-how. Místo abychom každému klientovi stavěli řešení od nuly, vytvořili jsme platformu, která ty problémy řeší systémově.
