V posledním díle se podíváme na vyhodnocení testu použitelnosti. Podíváme se na to, kdo test vyhodnocuje, čemu při vyhodnocení věnovat poroznost a jak zjistit, jak nad tím respondenti opravdu přemýšlí.
Vyhodnocení testu použitelnosti není komplikovaná aktivita. Důležité je věnovat vyhodnocení čas a porovnávat odhalené potíže napříč respondenty. Můžete vyhodnocovat test použitelnosti ve skupině, nebo je častou praxí, že si test vyhodnotí UX designer či výzkumník sám a pak upraví změny v prototypu. Pokud testování pozorovalo více lidí a dělali si poznámky, UX designer či výzkumník si tyto poznámky vezmou jako podklad pro vyhodnocení.
Dobrou zkušeností je také průběžná rekapitulace poznatků po každém respondentovi s pozorovateli testu. Zjistíte, zda všichni vnímali test stejně jako vy a nebo zda postřehli něco, co vám zrovna uniklo.
Ne všechny problémy na které narazíte v průběhu testování použitelnosti je potřeba opravit. Vždy musíte vyhodnocovat, které chyby jsou opravdové, a které jsou způsobené například nepochopením zadání respondentem. Jak už bylo řečeno výše, může se vám také stát, že k testu přizvete respondenta, který neodpovídá vaší cílové skupině, pak nemůžete brát zpětnou vazbu za celkové selhání, protože je dosti možné, že by člověk z vaší cílovky úkol zvládl lépe. V tomto případě se pokuste dotestovat úkol na někom z vaší cílové skupiny.
Chce to trochu cviku, ale je potřeba vědět, že né vše co řeknou uživatelé na testu je automaticky globální chyba. Vždy musíte spíše řešit proč to nepochopili a kde se skrývá jádro problému. Jde o špatnou textaci? Použil jsem v návrhu špatně viditelný či barevný prvek? Je na obrazovce mnoho rušivých prvků?
Pokud je respondent k testu motivován finanční odměnou, bude se vám chtít zavděčit, ať už vědomě či nevědomě. Je potřeba na to myslet při vyhodnocování. Může se stát, že by respondent už raději úkol nedokončil, ale kvůli vám a odměně se stále snaží. Zkuste vnímat jeho výraz v obličeji, jeho jednání – zda není zmatené. Zjistěte co by reálně dělal, kdyby řešil takovou situaci doma sám. Možná vám respondent odpoví, že by ji pravděpodobně už neřešil, protože se v procesu ztratil. Nebo vám řekne, že by potřeboval číslo na callcentrum, aby mu s problémem pomohli.
Také se občas stane, že při otázkách typu: „zde to vypadalo, že nevíte jak se posunout dále“, je odpověď: „ne ne, to jsem se jen trochu zamyslel, ale je mi to jasné. Opět to může být jen projev vděku za odměnu, kterou respondent za testování dostane, nebo se jen snaží zakrýt, že úkolem nedokázal projít. Vy byste takovou situaci měli být schopni odhalit a považovat splnění úkolu za neúspěšné.
Testování použitelnosti je skvělý způsob, jak zjistit, zda to co jste vyrobili je pochopitelné a použitelné pro vaše uživatele, či naopak kde se nachází úskalí v použití produktu či služby. Test použitelnosti vám neodpoví na otázku, zda je funkcionalita, produkt či služba pro uživatele také užitečná a zda o ní mají zájem. K tomu slouží jiné výzkumy a experimenty, ale o nich příště :).
Test použitelnosti je dobré provádět na kontinuální bázi tak, aby jste při rozvoji produktu odhalili co nejvíce chyb dřív, než funkčnost vyvinete.
Chce to je trochu cviku a pustit se do toho.
Jeden článek nikdy nestačí. Vybrali jsme další, které vás posunou zase o kus dál.
Do nové epizody DesignDev podcastu si Dominik pozval Tomáše Vovese, Product Growth Team Leadera v Livesportu. Tomáš patří mezi lidi, kteří v Livesportu vybudovali A/B testing od úplného začátku a dnes vede tým, který pomáhá rozhodovat o vývoji produktu na základě dat.
Existuje spousta názorů na to, jak je výzkum důležitý při vytváření produktů. Někteří tvrdí, že inovátoři nepotřebují znát potřeby uživatelů, protože inovátoři se nesmí ptát. Často přitom svým způsobem interpretují výroky Forda či Jobse. Jiní naopak tvrdí, že bez výzkumu není možné dělat správná rozhodnutí. Ale která cesta je ta správná?
