
AI vám možná až příliš často říká, že máte pravdu
To, že něco zní logicky a dává to smysl, ještě neznamená, že je to pravda. A právě u AI je překvapivě snadné tyhle dvě věci zaměnit.

To, že něco zní logicky a dává to smysl, ještě neznamená, že je to pravda. A právě u AI je překvapivě snadné tyhle dvě věci zaměnit.

Aplikace může splnit zadání, projít akceptačními testy a být připravená ke spuštění. A přesto nemusí splnit důvod, proč vznikla. Lidé jí nerozumějí. Nedokončí to, kvůli čemu přišli. Nebo ji jednou vyzkoušejí a už nemají důvod se vrátit.

Více než 80 % firemních AI projektů selže. Ne kvůli špatnému kódu, ale kvůli chybějícímu propojení s reálným byznysem. Jen 15 % firem má infrastrukturu skutečně připravenou na AI. Auredo vzniklo ze tří let budování AI řešení v rámci našeho R&D. Viděli jsme, jak firmy znovu a znovu narážejí na stejné problémy: roztříštěná data, veřejná AI bez firemního kontextu, odcházející know-how. Místo abychom každému klientovi stavěli řešení od nuly, vytvořili jsme platformu, která ty problémy řeší systémově.

AI proměnila vývoj softwaru. Umíme rychleji psát kód. Rychleji generovat návrhy. Rychleji stavět prototypy. Rychleji analyzovat data. Rychleji vytvářet obsah. Rychleji spouštět nové nápady. To všechno je pravda. Jenže v produktové realitě je tu jeden problém: rychlejší výroba automaticky neznamená lepší produkt. Pokud nevíme, co přesně řešíme, pro koho to řešíme, jak silný je daný problém a proč by kvůli tomu lidé měli změnit své chování, AI nám může pomoct hlavně s jednou věcí: rychleji postavit něco, co nikdo vlastně nepotřebuje.

Existuje spousta názorů na to, jak je výzkum důležitý při vytváření produktů. Někteří tvrdí, že inovátoři nepotřebují znát potřeby uživatelů, protože inovátoři se nesmí ptát. Často přitom svým způsobem interpretují výroky Forda či Jobse. Jiní naopak tvrdí, že bez výzkumu není možné dělat správná rozhodnutí. Ale která cesta je ta správná?

Možná to zní trochu podivně, ale úspěšné digitální produkty se nevytvářejí pouze pomocí funkcí servírovaných uživateli na stříbrném podnose. Bohužel jsme svědky toho, že mnoho firem spadne do této pasti. Jejich produktové týmy se obvykle soustředí na vytváření různých funkcionalit a málokdy tuší, jaký skutečný dopad budou mít tyto funkce na uživatele.

Michal Voják na Marketing festivalu o důležitosti Product Discovery v tvorbě produktu, včetně jeho role, důvodů začlenění do vývoje, významu pravidelného testování s uživateli a rizik dotazníkových šetření

Podívejte se s námi, jak probíhalo pravidelné setkání UX Monday, kterého se účastnil i Michal Voják.

Design je neodmyslitelnou součástí moderního světa. Dnes se navrhuje úplně všechno a všude potřebujeme designéry. Ať už jde o návrh nového auta, hračky či aplikace.

Je to již delší dobu, co vytváříme nástroj, který by naplnil potřeby Product ownerů a UX / Produktových designérů v oblasti Continuous Product Discovery. Nyní máme počáteční fázi za sebou a nástroj tak nabízí pohodlné spojení discovery backlogu s propojením na uživatelský výzkum, abyste vždy na jednom místě viděli vše, co potřebujete.

Odpověď je často velice jednoduchá – výsledek, kterého chceme dosáhnout. To zní jako velmi prostá odpověď, ale v praxi to není tak snadné a pokud by tomu tak bylo, byl by tento článek velice krátký.

V dalším podcastu v Mladém podnikateli u Jirky Rosteckého Michal upozornil na nejčastější chyby při vývoji produktů. Zaměřil se na fázi Product Discovery, která často neprobíhá optimálně a přinesl konkrétní příklady témat, na která se zaměřit.

Nákupní trendy se neustále mění a to jak v online prostředí, tak ve fyzickém světě. Michal Voják byl součástí webináře, který si dal za cíl představit nové trendy v obou světech. Michal představoval svět za e‑shopy, Andrea Vozníková povídala na téma "Životní styl a proměny nakupování," a Jan Šolta o "Klíčové oblasti zákaznické spokojenosti v kamenném obchodu".

Michal byl hostem u Jirky Rosteckého v Mladém podnikateli, kde vysvětloval co je to Product discovery a jak pomáhá při tvorbě webů, e‑shopů, aplikací a dalších digitálních produktů.

Od nového roku platí novela zákona o elektronických komunikacích. Největší změnou je, že souhlas s ukládáním Cookies v prohlížeči návštěvníka je v režimu opt-in. Zjednodušeně řečeno, dokud vám to návštěvník nepovolí, nemůžete měřit, personalizovat ani marketovat. O tom, jak se k tomuto postavit z pohledu UX jsme přednášeli na SEOlogeru Pavla Ungra.

Stalo se vám, že vytváříte v týmu novou funkcionalitu, nebo rovnou celý produkt, a někdo přijde s tvrzením: “Já bych jako uživatel toto potřeboval či ocenil.“ Na tyto věty si ale dávejte pozor.
Připravili jsme pro vás seznam, podle kterého můžete postupovat při hledání příčin pomalého webu.
Máme pro vás ukázku, jak by mohl vypadat ukázkový scénář pro uživatelské testování.

Product Discovery je souhrn metod, které pomáhají vytvářet kvalitní produkty s velkým zaměřením na reálné uživatelské potřeby a provázaností na firemní či produktové cíle. Díky Product Discovery tedy snížíte pravděpodobnost toho, že vytvoříte něco, co vaši uživatelé nechtějí a nebo něco, co nepomůže vaší firmě.

Michal a Dominik vám vysvětlí, jak správně dělat uživatelské testování, k čemu slouží a nasdílíme zkušenosti z reálných testování. Nakonec ukážeme hrané uživatelské testování, jak by nemělo a jak by mělo vypadat.

Často se mě klienti či lidé z produktových týmů ptají, kolik lidí je potřeba na testování použitelnosti. A já jim většinou odpovídám, že stačí 5 respondentů. Ti dokáží najít 85 % nedostatků v použitelnosti. A taky dodávám, nebojte se, protože je na to mnoho studií. Jednou z nejznámějších je ta od NN group od Jakoba Nielsena.

Stává se vám, že sedíte s vaším klientem či na týmové poradě a řešíte, že uživatelé mají nějaký problém či potřebu a vám se rovnou v hlavě začne rýsovat perfektní řešení? Nebo za vámi přijde klient či product owner s tím, že je již vymyšlené řešení nějakého problému a je potřeba to jen z-uxovat? Dnes se podíváme, jaké nástrahy tyto postupy skrývají.

V posledním díle se podíváme na vyhodnocení testu použitelnosti. Podíváme se na to, kdo test vyhodnocuje, čemu při vyhodnocení věnovat poroznost a jak zjistit, jak nad tím respondenti opravdu přemýšlí.

V třetím díle se podíváme na průběh testu použitelnosti. Začneme s rozdílem mezi online a osobním testováním, dále kdo by měl sedět u testu, jak si dělat poznámky, jak respondenta uvítat a jak dlouho by test měl probíhat a nakonec, jak se s ním bavit a jak reagovat v situacích, kdy respondent neví jak dál.

V prvním díle s názvem „Úvod do uživatelského testování“ vysvětlujeme, co to uživatelské testování je, k jakému účelu slouží a koho k němu potřebujete. Dnes bych chtěl navázat a dát vám pár praktických rad pro přípravu takového testu použitelnosti.

Testování s uživateli je disciplína, které se věnujeme již řadu let. Začátky nebyly snadné, dělávali jsme spoustu chyb, ze kterých jsme se postupně učili. Posbírali jsem důležité poznatky a zkušenosti, o kterých bychom se chtěli s vámi podělit v sérii na sebe navazujících článků.

Prezentace Michala Vojáka, na téma formulářové prvky v mobilních aplikacích v akci UX monday.

Je to už nějakou dobu, co jsme byli na školení od Pavla Ungra a Honzy Kvasničky. Na konci minulého roku se účastnil Michal s Martinem školení SEOUX. Přišlo jim to skvělé a odnesli si spoustu užitečných informací, které chtěli hned vyzkoušet v praxi. V tomto článku se podělíme o to, jak nabyté informace používáme po tři čtvrtě roce.

Letošní Webexpo, tak jako poslední ročníky probíhalo v samotném srdci Prahy na Václavském náměstí. Malou změnou byl posun začátku o jeden den dopředu (přednášky začínaly již v pátek ráno), díky čemuž měl návštěvník volnou neděli na rekonvalescenci, což je super. Změna neproběhla pouze v čase, ale také v počtu míst, na kterých se Webexpo odehrávalo. Jednalo se o tři přednáškové sály (Lucerna Great Hall, Kino Lucerna a Lucerna Music Bar). Velkou výhodou bylo, že místa jsou opravdu blízko u sebe a tak návštěvníkovi zbýval dostatek času na přesun mezi pednáškami.

19.9.2016 jsme se zúčastnili 24. vydání soutěže AppParade. Jde o soutěž mobilních aplikcí, kde mají soutěžící pouhé tři minuty, aby představili svou aplikaci.

Světové trendy ve webdesignu za minulý rok 2015

V poslední době se v hojné míře hovoří o responsivním designu, ale co si vše pod tím máme představit?

Ze směrnice Evropské unie, které by měl každý členský stát implementovat do svých zákonů, vyplývá, že by každý uživatel webové stránky měl udělit souhlas s ukládáním souborů cookies, s vyjímkou těch, které jsou nutné pro poskytnutí služby, kterou si uživatel vyžádal.

Na základě průzkumu stovky stránek napříč různými odvětvími jsme pro vás připravili 10 NEJČASTĚJŠÍCH NEDOSTATKŮ, kterými trpí webové stránky na českém internetu. Průzkum jsme doplnili o nejčastější nedostatky, se kterými se setkáváme u našich klientů. Zvyšte hodnotu svých webových stránek, díky tomu, že se vyvarujete podobným chybám.

Vzhledem k tomu, že je půlka roku za námi, je na čase podívat na trendy pro webové stránky na rok 2013. Jsou tady úplně nové věci a nápady, přesto však jsou i věci které zůstávají „in“ i z roku 2012. Je jedno jestli jste webové studio nebo vlastník malé firmy. Sledování trendů webových stránek pomůže udržet pozornost vašich zákazníků, resp. uspokojí vaše zákazníky.