Při uživatelském testování procházíme s uživatelem nebo zákazníkem produkt či službu a hledáme překážky, které mu komplikují nákup nebo používání, případně je úplně znemožní.
Když se chceme vydat cestou uživatelského výzkumu, častokrát nevíme, jakou metodu zvolit a jak vlastně postupovat. Podle čeho rozhodnout, která metoda je ta správná? V tomto článku se zaměříme hlavně na výzkum uživatelů, tedy na zjišťování toho, kdo jsou naši zákazníci a jaké jsou jejich cíle, obavy a potřeby.
Často se mě klienti či lidé z produktových týmů ptají, kolik lidí je potřeba na testování použitelnosti. A já jim většinou odpovídám, že stačí 5 respondentů. Ti dokáží najít 85 % nedostatků v použitelnosti. A taky dodávám, nebojte se, protože je na to mnoho studií. Jednou z nejznámějších je ta od NN group od Jakoba Nielsena.
Při vzdálených výzkumech jsme se specificky zaměřovali na tři druhy – testování použitelnosti, hloubkové rozhovory a workshopy. Při každém z nich jsme měli odlišné požadavky. Bohužel jsme zatím nenašli nástroj, který by jsme mohli využít ve všech situacích. Při našem hledání jsme ale narazili na dva výborné nástroje a to Lookback a Miro.
Když svět postihla pandemie viru COVID-19, všichni jsme se museli rychle naučit novému stylu práce z domu. Dříve byl home office spíše občasná výpomoc nebo občasná úleva od kanceláře, ale rozhodně nebyl běžnou součástí naší práce.
V posledním díle se podíváme na vyhodnocení testu použitelnosti. Podíváme se na to, kdo test vyhodnocuje, čemu při vyhodnocení věnovat poroznost a jak zjistit, jak nad tím respondenti opravdu přemýšlí.
V třetím díle se podíváme na průběh testu použitelnosti. Začneme s rozdílem mezi online a osobním testováním, dále kdo by měl sedět u testu, jak si dělat poznámky, jak respondenta uvítat a jak dlouho by test měl probíhat a nakonec, jak se s ním bavit a jak reagovat v situacích, kdy respondent neví jak dál.