Článek
Při výzkumech s klienty se ale často setkáváme s tím, kolik respondentů máme zapojit, abychom zjistili dostatečné množství informací. Zároveň musím být celý výzkum časově i finančně výhodný. Před stanovením samotného počtu je však důležité si specifikovat, co vlastně hloubkový rozhovor musí splňovat na to, abychom ho mohli považovat za validní.
Kritériá hodnocení výzkumu
Existuje mnoho měřítek hodnocení výzkumu. Většina z nich se opírá o tato kritéria:
- Důvěryhodnost – cílem je dokázat, že jsme předmět výzkumu dostatečně identifikovali. Ke zvýšení důvěryhodnosti přispívá adekvátní trvání samotné studie, konzultace s členy týmů ohledně stanovených hypotéz, zapojení různých respondentů v rámci jedné persony či cílové skupiny a zpětná konzultace nad výsledky výzkumu. Díky tomu přispíváme k objektivitě celého výzkumu a eliminujeme subjektivní pohled a předpojatost samotného výzkumníka.
- Přenositelnost – výsledky z našeho výzkumu je možné využít pro podobný typ výzkumu v jiném prostředí či u jiné skupiny lidí.
- Hodnověrnost – používáme více zdrojů informací, různé skupiny respondentů i více způsobů sběru dat. Ideální je mít možnost si na revizi samotného průběhu výzkumu i získaných výsledků přizvat nezávislého experta.
- Ověřitelnost – souvisí s revizí samotného výzkumu a říká, že je nutné mít přístup k celému procesu. Nestačí vidět jen samotné výsledky, doporučuje se revidovat vše od hrubých dat a metody jejich sběru, přes analýzu, syntézu, metodologické poznámky a další navazující kroky.
Kolik respondentů tedy potřebujeme?
Při metodách výzkumu se často zmiňuje pojem saturace. Ten stanovuje hranici, kdy přicházející data obsahují jen málo nebo žádnou novou informaci. Na základě meta studií o saturaci v kvalitativním výzkumu teď víme, že přibližně 6 až 8 rozhovorů dokáže identifikovat většinu nových myšlenek a dat. Díky 10 až 12 rozhovorům můžeme docílit až 92% saturaci. V průměru se doporučuje dělat 6 až 12 rozhovorů – konkrétní číslo bude záviset na tom, zda máte k dispozici data z předchozích výzkumů, jakou máte časovou i finanční kapacitu, zda budete metodu hloubkového rozhovoru kombinovat například s focus group, pozorováním či jinou metodou či vašimi předchozími zkušenostmi a znalostmi. Zde chci ale zdůraznit, že počet rozhovorů se vztahuje vždy k jedné personě či cílové skupině vzhledem k velikosti vzorku a hloubky očekávaného poznání. Pokud budete mít person či cílových skupin stanovených více, měli byste se zaměřit na každou z nich zvlášť a věnovat jí dostatečnou pozornost.
Závěr
Z naší zkušenosti děláme hloubkové rozhovory nejčastěji s 6 až 8 respondenty na personu nebo cílovou skupinu. Díky tomu dokážeme proniknout do zkoumaného tématu víc jak dostatečně a dává nám to smysl i z ekonomického hlediska. Pokud vás hloubkový rozhovor zajímá, můžete se podívat na můj článek, kde ho procházím detailněji. Hloubkový rozhovor je ale jen jednou z metod, které v DesignDevu používáme. Pokud vás například zajímá, kolik respondentů potřebujete pro testování použitelnosti, můžete si přečíst článek od Michala.
Zdroje
- Jan Hendl – Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace, ISBN: 80-7367-040-2
- https://researchforevidence.fhi360.org/riddle-me-this-how-many-interviews-or-focus-groups-are-enough
- https://eprints.ncrm.ac.uk/id/eprint/2273/4/how_many_interviews.pdf
- https://www.nngroup.com/articles/interview-sample-size/
